Co se v článku dozvíte
Vzlínající vlhkost, aneb kapilární jevy v praxi
Kapilární vzlínání vody je nepříjemný fyzikální jev, který má svá specifika a zákonitosti. A teprve až tehdy, když mu pořádně porozumíme, dokážeme s ním účinně bojovat.
Co je vzlínající vlhkost zdiva
Principem vzlínající vlhkosti zdiva je nasávání vlhkosti od základů stavby do stavebního materiálu, což je způsobeno absencí zemní izolace.
Proces kapilárního vzlínání v kostce
- Spodní vody obsahují minerální soli, které tuto vodu činí extrémně vodivou, tzv. elektrolyt.
- Na tomto základě se ve zdivu začnou tvořit kapiláry, které začnou pomalu, ale jistě prorůstat zdivem, a to v celé jeho šířce a až do výšky, kterou určuje technologie a velikost stavby (to si můžete představit jako cévní systém v lidském těle).
- Vzlínající voda/vlhkost postupně vystoupá vzhůru i do stran a zaplní veškeré póry v materiálu.
- Po jejich vyplnění se začne voda odpařovat na povrchu zdiva – to způsobí jednak zvýšenou vzdušnou vlhkost ve stavbě, jednak na první pohled viditelné známky, tedy mokré, plesnivé a často drolící se zdi.
Vzlínající vlhkost se zdá jako něco, co odporuje zemské přitažlivosti. Přesto se v odborných kruzích běžně setkáváme s pojmy, jako jsou povrchové napětí kapaliny, kapilární elevace a kapilární deprese. Jejich objasnění by však vyžadovalo více času a prostoru, než který zde máme k dispozici.
Kde se vzlínající vlhkost nejčastěji vyskytuje
Vzlínající vlhkost postihuje stavby bez funkční zemní izolace, která od sebe odděluje základy a nadzemní část stavby. Také se vyskytuje v suterénech, kde schází boční izolace od okolní půdy.
Jak se vzlínání zemní vlhkosti projevuje v praxi
V souvislosti s kapilárním vzlínáním nás v praxi nejčastěji trápí vlhké mapy, drolící se omítky a solné zdi (v podobě krystalického prášku ulpívajícího na povrchu zdí). Toto je vidět nejčastěji zhruba do výšky 0,5 metru, avšak u savějších omítek a maleb mohou dosáhnout až 1 metru, v suterénech přiléhajících přímo k zemině můžete dokonce zaznamenat zemní vlhkost v celé výšce plochy zdiva.
Kromě toho uvnitř v místnostech dochází také ke zvýšené vzdušné vlhkosti, které se nelze zbavit běžným větráním.
Jak rychle se objeví navzlínaná vlhkost
Není výjimkou, že se na suchých zdech objeví vzlínající vlhkost v řádu několika málo měsíců.
Ano, skutečně se kapilární vzlínání může projevit takto rychle. Avšak je třeba uvést, že se obvykle šíří pomalu a šíří se po stavbě od jedné zdi ke druhé. Ovšem o to nebezpečnější může být, neboť rozdíly bývají týden co týden sotva postřehnutelné. A než se nadějete, máte vlhkou celou zeď. Nebo přinejmenším její spodní část.
Co ovlivňuje rychlost vzlínání vody ve zdivu
Rychlost vzlínání vody ve zdivu závisí na technologii stavby, použitém stavebním materiálu, hydrostatickém tlaku stavby na podloží (definován mohutností a hmotností stavby) a složení půdy. Důležitým faktorem je též stav zemní izolace, zda není zteřelá a zda vůbec byla při stavbě použita, neboť v případě mnohých historických budov tento prvek pochopitelně schází. V případě nefunkční izolace se kapilární vzlínání může objevit v jakémkoliv stavebním materiálu, ať už máme na mysli nepálené cihly nebo moderní tvárnice z pórobetonu.
Právě pórovitost materiálu má přímý vliv na míru vlhkosti ve stavbě. Vzlínající vlhkost též ovlivňuje obsah minerálních solí ve spodní vodě. Pokud je obsah solí vysoký, zvyšuje se agresivita kapilárního vzlínání.
Diagnostika vzlínající vlhkosti
Na to, že nám doma vlhnou zdi, obvykle přijdeme sami poměrně záhy po prvních viditelných projevech.
Někdy je lepší být napřed a nečekat, až vzlínající vlhkost udělá první tah a předběhne nás. Sami si můžete ověřit, zda vám počínající vzlínání vody nezadělá v budoucnu na pořádný problém. Zkouška se provádí odvrtem materiálu stavby a měřením obsahu vody ve zváženém vzorku zdiva – váhová vlhkost ve stavebním materiálu.
Elektroosmóza a její vlastnosti
Vzlínání vody ve zdivu si nemusíme jen tak nechat líbit. Na pomoc nám (v podobě DryPol systému) přichází elektroosmóza, která dokáže kapilární jev potlačit. Jak rychle nás tento způsob zbaví vzlínající vlhkosti, jaké jsou jeho výhody a kdy je výhodné se rozhodnout právě pro něj?
Jak rychle nám elektroosmóza dokáže pomoci?
Kdy se začínají účinky elektroosmózy projevovat, závisí na řadě dílčích faktorů. Do procesu promlouvá například technologie stavby, složení půdy nebo obsah solí ve spodní vodě. Výsledky a zlepšení stavu můžeme zaznamenat zpravidla půl roku od instalace systému.
Nicméně na zdivu, které je již postižené vlhkostí, jsou účinky elektroosmózy opticky sotva rozeznatelné. Musí se provést řádná oprava povrchu, a to nejdříve po roce od zapojení zařízení. U novějších omítek starých maximálně deset let lze sledovat zlepšení a postupnou redukci vzlínající vlhkosti i prostým okem. Avšak o skutečném stavu nám nejlépe napoví měření váhové vlhkosti materiálu dané stavby.
V každém případě je nutné se staré omítky kvůli vzlínání vody ve zdi zbavit a realizovat novou, nejlépe sanační omítku. Rozsah práce definuje výška, do které vystoupala vzlínající vlhkost, ale doporučujeme původní omítku odstranit ještě přibližně 10 centimetrů nad zasaženou plochou. U novějších omítek by mělo stačit oškrábat barvu, povrch omýt mýdlovou vodou a opět vymalovat.
Elektroosmóza a nejčastější mýty
Často se můžeme setkat s tím, že lidé jednoduše nevěří, že by elektroosmóza mohla fungovat. Většinou to pramení z jejich neznalosti, neboť kapilární vzlínání vody je skutečně fyzikálním jevem, a proto na něj lze aplikovat jiný fyzikální jev. Elektronická izolace stavby dokáže změnit původní jev a obrátit jeho vlastnosti. Jde o velice elegantní a chytré řešení vzlínání vody ve zdivu.
Také je nutné si uvědomit, že elektroosmóza si dokáže poradit pouze s kapilárním vzlínáním. Pokud vám vlhnou zdi z jiného důvodu – kondenzační body, tepelné mosty nebo nedostatečné větrání – je třeba tento problém řešit jinou cestou. Například termoizolačním nátěrem TK-Therm.
